dia senzoe

Glykemický senzor jako skvělý lifehack nejen pro diabetiky

Revoluční pomůcka pro diabetiky, ale také edukativní hračka pro ty, kteří chtějí poznat své tělo a jeho reakce v závislosti na různých faktorech, hlavně v závislosti na stravě. Víte co s hladinou vašeho cukru udělá váš oblíbený oběd? Sledujte tento čím dál využívanější lifehack.

hacks, tricks, tips

Nedávno jsem byla u oční lékařky na pravidelné prohlídce, kde by měli jednou ročně chodit všichni diabetici.  Jak se mi tak občas stává, objednání jsem každý den, týden a měsíc odkládala, až se z toho staly dva roky. 

oko

Mezi důvody, proč se mi na oční nechce, patří hlavně vyšetření perimetrem. Perimetr sice nebolí, ale vyšetření je mi nepříjemné, protože mě extrémně unavuje, těžko se mi soustředí a strašně mě to nebaví. Vyšetření probíhá cca 6 minut na jedno oko, ale mi to přijde jako hodina * krát dvě oči.

Po vyšetření mi moje lékařka sdělila, že jsem její nejzdravější pacient diabetik a ptala se mě, jestli by moje dobrá kompenzace mohla mít spojitost se senzorem, který mám na paži a který neustále monitoruje a ukládá údaje o mojí hladině glukózy.

AHA! 

Ano je to pravda. Hladinu cukru v krvi mám dobrou hlavně kvůli svému životnímu stylu, zdravé stravě a režimu, ale takových výsledků bych nikdy nedosáhla bez důsledného monitoringu. 

A proč se na to oční ptala? Prý ve své praxi zjistila, že se její špatně kompenzovaní pacienti buď o své zdraví příliš nestarají anebo že se bojí změn. Nechtějí ani slyšet o senzorech, pumpách a dalších „novinkách“. Senzor prý odmítají i mladé holky… a já se jim nedivím. Taky jsem ho dlouhou dobu odmítala a nechtěla. 

Dnes si už bez senzoru na měření glykémie nedokážu představit život. K tomuto přesvědčení ale vedla docela delší cesta.

V dobách, kdy jsem znala jen glukometr, proužky na moč a glykovaný hemoglobin jednou za pár měsíců u doktora jsem sice snažila o dobrou kompenzaci, ale je to jako střílet do tmy. Glykémie se mění neustále v závislosti na velkém množství faktorů. Navíc pojišťovna v té době poskytovala standardně asi 2 měřící proužky na den, a to určitě nestačí.

Kde jsem vzala více proužků?

Protože mi na tom skutečně záleželo, měřila jsem si glukózu často. Jak jsem to tedy dělala, abych si mohla „hodně“ měřit, když proužky jsou tak drahé? Žádali jsme každý rok pojišťovnu o navýšení, žádost bývávala schválena, snad jen jednou mi nevyhověli. Dále jsem si proužky kupovala přes bonusový program v bance, kde šly body směnit za poukázku do lékárny anebo jsem také občas dostala krabičku proužků od diabetiků 2. typu, kteří to tak moc neřešili a měli krabičku navíc (a stejný typ přístroje).

Prsty jsem měla bolavé a rozpíchané, hrůza. Přitom dlouhodobý cukr jsem měla pořád špatný, ale uklidňovala jsem se tím, že aspoň to není horší. Pak jsem začala zkoušet nízkosacharidové stravovaní a věci se daly konečně do pohybu. Postupně se začalo vše zlepšovat.  O tom už jsem ale psala zde a nechci se opakovat.

the level of sugar in the blood, the meter, hand

Naproti tomu mě doktor už několikrát informoval, že existuje senzor, který měří 24 hodin denně glykémii, protože je aplikovaný na těle a může pracovat neustále. 

JENŽE:

  1. Senzor je jen na 14 dní a doplácí se okolo 400 Kč (v té době, dnes (2022) plně hradí pojišťovna).
  2. V recenzích na internetu jsem se dočetla, že senzor se většinou odloupne (spadne) dříve než skončí jeho životnost.
  3. Přijdu o anonymitu a možnost volby, komu o svém zdraví a nemoci řeknu a komu ne (půjde to vidět).
  4. „Někdo, něco“ mě bude 24 hodin denně kontrolovat, přijdu o svobodu.

Tohle jsem si myslela a díky tomu jsem senzor dlouho odmítala. Nejhorší pro mě byl důvod číslo 3 a myslím, že to by mohl být obecně i důvod těch mladých holek, o kterých mluvila moje oční doktorka. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl, aby mě lidi znali jako tu co má tu silnou cukrovku (mimochodem toto označení naštve snad každého diabetika 1. typu 😀 ). 

emotions, emoji, emoticons

Taky mě nebaví se o tom pořád bavit a odpovídat na dotazy plné hluboko zakořeněných mýtů:

  • Máš slabou nebo silnou cukrovku?
  • Co to vlastně je? Aha, to vím co je, má to moje babička/děda.
  • Ty máš cukrovku? Nevypadáš na to.
  • Kolikrát si pícháš? Panebože, to je hrůza!
  • Kolik máš cukr? 
  • Jak to máš špatné? 
  • Bereš prášky nebo už máš inzulín? 
  • Tak to jenom nejíš sladké, že?
  • Často se mi stává, když něco jím nebo piju: A tohle můžeš? …. No a potom mi to jídlo a pití prostě ani nechutná.

A nakonec jedna historka ze života:

Byla jsem na víkend u svých známých, na jídle jsme se dopředu nedomlouvali.  Jeden den na oběd připravovali řízky, ale mě udělali brokolici smaženou v klasickém trojobalu. Když jsem se ptala, jak je to napadlo, řekli mi, že si mysleli, že mám určitě tu silnou cukrovku a na tu je řízek z masa nezdravý.

Tím vším chci vysvětlit, že i když má GLUKOMETR spousty nevýhod (cena proužků, nepohodlí, píchání do prstu, malá četnost měření, …), tak má jednu obrovskou výhodu, a to zachování jakési anonymity a svobody. Hodím si ho do kabelky, a když nechci, tak nikdo nemusí o mně nic vědět.

Když jsem začala s nízkosacharidovou (low carb high fat) stravou, začaly se krevní ukazatele rapidně zlepšovat během krátké doby, přesto mi nebylo doporučováno těhotenství. A to byl ten bod zlomu. Přece si nenechám ujít životní příležitost.

Dala jsem si první senzor, doplácela jsem cca 400 Kč a spadl mi asi za dva dny.

Senzor je jednorázový, pokud se odlepí, pohne nebo se třeba do něj bouchne, přestane fungovat, pokřiví se vlákno nebo se rovnou odlepí. Senzor je aplikován a drží na paži.

S druhým senzorem jsem se opravdu snažila, aby mi vydržel celých 14 dní, ale zákony přitažlivosti fungují. Jak jsem se začala soustředit na to, abych se nikde zbytečně neotřela, tak jsem najednou  do všeho vrážela. Prostě mi začala být malá i každá futra.  Druhý senzor nakonec vydržel déle –  asi 10 dní. Pokud si ještě dobře pamatuji, spadl mi, když jsem vystupovala z auta a otřela jsem se o rám. (Chápete to, taková smůla zas.)

TIP: 

Za celou dobu jsem přišla na jedinou vychytávku, která mi funguje, senzor nepadá a neodlepuje se. Tou vychytávkou je přelepení senzoru tejpou.

Celý postup aplikace senzoru je velmi rychlý a jednoduchý:

dia
dia
dia
dia

Senzory jsou v tuto chvíli i volně prodejné a není potřeba být nemocný a dostat na pomůcku poukaz. Senzor si můžou pořídit všichni lidé, kteří mají zájem. Určitě se nejedná v tomto případě o nutnost! Na sociálních sítích, zvláště na Instagramu jsem zaznamenala velký boom v používání a nedivím se.

Po sérii hrudních pásů (To už je historie, pamatujete?), chytrých hodinek (Schválně, kdo je nemá?) a ještě chytřejších prstenů přichází další monitorovací zařízení. Samozřejmě, je to trochu jiná liga, protože máte neustále něco napíchlého v těle, ale kdo se tomu chvíli pověnuje, může o svém těle a jeho reakcích zjistit mnohé.

Můžete zjistit jaký vliv má na vás konkrétní jídlo, potravina, frekvence jídel, psychické rozpoložení, emoce, pohyb, spánek a další. Je to docela snadná cesta k tomu, poznat co tělu svědčí a co ne. Na obrazovce své čtečky můžete vidět a později pochopit různé procesy v těle.

Asi si umíte představit co s vaším cukrem, ale i energií udělá jeden kousek dortu. Někdo to na sobě ani nepocítí, někdo ale po nějaké době začne být strašně unavený. Zjednodušeně: po snězení sladkosti se rychle zvedne krevní cukr, vyplaví se hodně inzulínu, hodnota glukózy, tedy pomyslná křivka je jako na houpačce, nahoru dolů a když je dole, člověk se cítí unavený, dá si kafe nebo další svačinku. Konečný útlum je tedy způsoben původním rychlým nástupem glukózy.

Glykemická houpačka je u některých jídel významnější, než u jiných. Nemusí se jednat jen o sladkost, těla reagují individuálně. Co člověk, to originál. Já například mám velmi špatnou glykémii z rýže nebo z jablka.  No, napadlo by mě tohle někdy, abych neměla kontinuální měřič? 

Pozn. Rýže i jablko jsou zdravé, celé, průmyslově neupravované potraviny, které patří do spousty jídelníčků, do nízkosacharidového však ne, právě kvůli vysokému obsahu sacharidů.

Jak na snížení rychlého nástupu cukru do krve?

Nejezte samotné sacharidy! Přidejte vlákninu (zeleninu), tuk a bílkoviny. Tím získáte vyváženější jídlo a zbrzdíte raketový nástup vysoké hladiny glukózy v krvi.

V našem příkladu bychom k rýži mohli přidat zeleninu, maso a omáčku z výpeku a smetany. Plátky jablek bychom mohli namazat ořechovým máslem a posypat strouhaným kokosem.

Všechno na světě má své pro a proti. U mě osobně zatím senzor na měření glykémie vyhrává na straně pro. Určitě je tato pomůcka revolucí v léčbě diabetu a nachází si své příznivce i jako life hack neboli zlepšovák pro uživatele, kteří chtějí lépe (a měřitelně) porozumět fungování svého těla.

Kontinuální měřič glykémie vnímám jako nástroj, díky kterému můžu pronikat do tajů fungování svého těla, díky kterému zkoumám a učím se a naslouchám. Nepotřebuji  výživového poradce, který by mi říkal, jez rýži, je zdravá a patří do vyváženého jídelníčku. Mám lepšího, konkrétnějšího a osobnějšího poradce. J

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *